Zákony Alfa9
Stručný obsah
Proč předplatné?
Souvztažnosti
Odpisy majetku
O legislativě
Jak se vyznat...?
Dokumenty EU
|
Jak se vyznat v legislativě?
Následující odstavce popisují legislativní systém v ČR a způsob jeho publikování na serveru Zákony Alfa9.
Co uveřejňujeme a proč
V Alfa9 publikujeme jak obecně závazné právní předpisy tak i další dokumenty. Obecně závazný právní předpis je
např. zákon nebo vyhláška a každý jej musí dodržovat. Naproti tomu jiný dokument, např. metodický pokyn Min. financí
ČR (populární „déčka“) není obecně závazný právní předpis. Nicméně vyjadřuje oficiální stanovisko MF ČR; pokud tedy bude
úředník finančního úřadu něco posuzovat v rámci zákona, přikloní se k oficiálnímu stanovisku MF – proto tyto dokumenty
v Alfa9 uveřejňujeme.
Co to je obecně závazný právní předpis
Toto je zjednodušený seznam obecně závazných předpisů a jejich zdrojů:
- nařízení, směrnice, rozhodnutí EU (Úřední věstník Evropských společenství)
- mezinárodní smlouva (Sbírka mezinárodních smluv ČR)
- zákony, vyhlášky, nařízení vlády (Sbírka zákonů ČR)
- vyhlášky vydané krajskými a obecními úřady (věstník právních předpisů krajů, Sbírka právních předpisů hl. m. Prahy,
úřední deska obecních úřadů)
- další dokumenty, pokud na ně právní předpisy odkazují (např. účetní standardy, Standardní klasifikace produkce)
Důležité: Právní předpisy tvoří jakýsi strom nadřízených a podřízených předpisů. Pokud se stane,
že nižší předpis je v rozporu s vyšším, platí ustanovení toho vyššího; rozpory řeší většinou Ústavní soud. Z této
hierarchie vyzdvihuji následující zjednodušená pravidla:
- mezinárodní smlouva má přednost před národním právem
- směrnice a nařízení EU mají postavení jako mezinárodní smlouva
- zákon nesmí být v rozporu s Ústavou ČR a Listinou lidských práv a svobod
- zákony schvaluje Parlament ČR
- vyhlášku a nařízení vlády neschvaluje Parlament, vydává jej příslušné ministerstvo nebo vláda
- vyhláška a nařízení vlády smí upravovat náležitosti jen v rozsahu stanovené zákonem, nesmí s ním být v rozporu;
v každé vyhlášce je tedy uvedeno, na základě kterého zákona je vydána
Novelizace a úplná znění ve Sbírce zákonů
Zákony vycházejí ve Sbírce zákonů ČR. V textu zákona obvykle bývá určeno, od kdy se podle zákona má postupovat - tedy
od kdy je účinný. Když vyjde, je zákonu přiřazeno číslo, např. zákon o daních z příjmů má číslo 586/1992 Sb.
Později může být zákon změněn, tedy novelizován. Tato novela vyjde také ve Sbírce zákonů a je
jí také přiřazeno číslo, např. č. 323/1993 Sb. V něm je napsáno, která část zákona se mění a jak, např. V §
40 odst. 7 písm. a) se vypouštějí slova „a nehmotný majetek“; a také od kdy je změna účinná. Zdůrazňuji, že
v novele není znovu vydán celý upravený text původního zákona, jen změny!
Pokud někdo vezme původní text zákona a změny do něj provede, vytvoří tzv. úplné znění zákona. To
může udělat předseda poslanecké sněmovny - pak vyjde úplné znění opět ve Sbírce zákonů pod novým číslem (např. č. 75/1994
Sb.). To má ovšem dva nedostatky: za prvé to předseda udělá zcela výjimečně a zpravidla se zpožděním, a za druhé
v případě chyby má přednost správné znění, tedy nikdo za nic neručí.
Občas se stane, že zákon je nahrazen zcela novým zákonem, který upravuje stejnou oblast. Typický příklad: zákon o DPH
č. 588/1992 Sb. byl zcela nahrazen zákonem č. 235/2004 Sb., protože se jednalo o zásadní systémovou změnu (při vstupu
ČR do EU). V takovém případě se nejedná o novelizaci, ačkoli to tak často bývá nazýváno — zejména ve sdělovacích
prostředcích.
Novelizace a úplná znění v Alfa9
Zákony Alfa9 uveřejňují kompletní Sbírku zákonů. Pokud vyjde novela zákona nebo vyhlášky, vytvoříme vždy
a okamžitě úplné znění. Proto v Alfa9 najdete různá znění zákona pro jednotlivá časová období.
Uvědomte si však, že tato úplná znění jsou jen výsledkem naší redakční práce a sama o sobě nejsou skutečným právním
předpisem — tím je jen původní znění zákona a následné novely a to jen v tištěné podobě.
Vytváříme úplná znění tak, aby se vztahovala na určité období. Příklad: Pokud mění novela § 1 zákona od 1.1. 2006 a §
2 téhož zákona od 1.7. 2006, vytvoříme dvě znění. Jedno se použije od 1.1. 2006 do 30.6. 2006, druhé od 1.7. 2006.
Platnost, účinnost, datum uveřejnění
Zákon platí ode dne uveřejnění ve Sbírce zákonů (nikoli tedy podpisem vlády, schválením v parlamentu,
podpisem prezidenta).
Zákon je účinný ode dne, který je určen zpravidla v zákoně. Až od tohoto dne se tímto zákonem řídíme.
Může to být den zveřejnění, většinou je to však datum pozdější; např. daňové zákony se mění zpravidla k 1. lednu.
V Alfa9 jsou označeny všechny dokumenty frází „platí od... do...“. Tato data označují, v jakém
časovém období se máme podle předpisu řídit. Ačkoli je to z právnického hlediska nepřesné, zvolili jsme toto označení
pro stručnost a srozumitelnost. Jsou tak označena i úplná znění zákonů.
Přechodná ustanovení
Přechodná ustanovení bývají uváděna jako jeden z posledních článků zákona, a řeší dočasně situaci při přechodu
jedné zákonné normy do druhé. Přechodná ustanovení bývají často přehlížena, jsou však nesmírně důležitá! Upozorňujeme,
že přechodná ustanovení novel nejsou začleněna do textu zákona. Příklad: paušální částky v § 7 zákona
o daních z příjmů byly změněny novelou č. 545/2005 Sb., bodem 9, který platí od 1.1. 2006. Ovšem právě v přechodných
ustanoveních této novely je určeno, že se tyto sazby použijí již pro zdaňovací období roku 2005! Proto je nutné vždy nahlédnout
do novely (odkaz je v záhlaví dokumentu) a v problematice se zorientovat. Je to pracné a nepřehledné,
taková je však skutečnost.
|